Abel Tasman

Abel Tasman, jeden z nejhezčích národních parků na Novém Zélandu jsme se rozhodli prozkoumat ve dvou dnech dvěma odlišnými způsoby. Park je chráněn, a tak není možno do něj zajet autem. Po pobřeží vede několikadenní track s několika kempy a chatami, kde je možno přespat. Dopravu zajišťují vodní taxíky. My jsme si zvolili denní cca 25km track, na jehož začátek jsme se nechali dovézt s tím, že dojdeme zpět až na startovní pozici.

Už nástup na cestu byl zajímavý, protože loď přivezou zapřaženou na vozíku za traktorem k budově firmy, která taxi provozuje. Vy si nastoupíte, a pak zažijete něco naprosto originálního, a to jízdu v lodi po silnici. Traktor loď dovezl přes odlivem obnaženou širokou pláž k vodě, kapitán přeskočil do lodi z traktoru, jehož řízení se ujal zkušený traktorista zasunovač a zasunul naši loď do vody.

Lodě jsou velmi rychlé, takže jsme těch 25km ujeli asi za hodinky, a to jsme na začátku jeli opačným směrem vyzvednout skupinku všudypřítomných čínských turistů. Při této zajížďce jsme dostali příležitost prohlédnout si rozpůlené jablko ještě jednou, tentokrát z moře.

Výstup z lodi o 25km dál už nebyl tak idylický, neboť jsme museli pěkně do vody. Takže boty vyzout, ponožky sundat a hurá brodit! To je určitě veselá zkušenost, ale jaksi jsem zapomněl dodat, že nám na náš velký pochodový den už od rána pršelo. V místním kempu jsme si aspoň osušili nohy a obuly se do bot pěkně v suchu. Nicméně nebyl čas ztrácet čas a my se vydali šlapat déšť nedéšť.

Naštěstí počáteční hustý déšť přešel v mrholení, později ustal úplně. Bohužel viditelnost nebyla nejlepší, a tak jsme byli ochuzeni o krásné výhledy na pláže prozářené sluncem, zato jsme dostali nádherné výhledy na pláže brocené deštěm, případně úžasné výhledy do mlhy. :-)

Ale to nemohlo zlomit naše odhodlané duchy (nebo duše?) a výlet jsme si skvěle užili. S Jirkou jsme si na konci ještě pořádně mákli, protože v půl šesté jsme zjistili, že v místní hospodě je Happy Hour do šesti, takže pokud chceme stihnout levné pivo, musíme zabrat, a tak jsme poslední 2 kilometry skoro běželi, abysme za 5 minut 6 vpadli do hospody a objednali chlazený pěnivý mok (i když s pěnou na pivu se tady nesetkáte).