Autor: Lukáš Jakubčík
V Česku je
tento pojem spíše pro smích. Není tomu tak ale na Novém Zélandu.
Dairy industry je jeden z největších, ne-li úplně největší
zdroj příjmu zdejší ekonomiky a tak se tento obor bere poměrně
vážně. I přes to, že v posledních letech ceny sušeného
mléka spíše klesají, pumpují se do tohoto průmyslu nemalé
peníze. S tím jsou samozřejmě spojeny i vysoké nároky na
odvedenou práci, s čímž úzce souvisí neustálý kolotoč
zaměstnanců.
Není asi snem
nikoho strávit celý život dojením krav. Jako ale většina oborů
má své sezóny, tak i tento má tu svoji - Calving season. Právě
tato část roku, obecně s nástupem během června a finišem
koncem září, je ideální na to chvilku se usadit, vydělat pár
peněz a potom jít zase dál. Kdo by byl ovšem zdatný a práci si
oblíbil (zní to hloupě ale i přesto, že tu práci nenávidíte,
ji začnete mít nakonec svým způsobem rádi), je zde vysoká
pravděpodobnost nabídky dlouhodobější smlouvy s možností
potencionálního karierního postupu.
Jak se tedy
k takové práci během working holiday vůbec dostat? Není to vůbec těžké. Úplně
stačí pravidelně sledovat profláklé NZ portály s nabídkami
prací jak pro místní, tak pro backpackery. Celkem pravidelně a
hlavně před začátkem calving season se takové nabídky objevují.
Když je ovšem smůla a tyto veřejně dostupné nabídky z nějakého
důvodu neklapnou, vůbec bych se nestyděl použít rady strýčka
Gůgla najít si ty největší společnosti v oboru a vznést
dotaz na jejich kontaktní centrum. Právě v takových
společnostech je totiž kolotoč lidí největší a tak i vy máte
možnost se uchytit. Nezapomeňte se však náležitě vychválit.
Fyzická zdatnost, práce v kolektivu a samostatné myšlení
jsou velkou výhodou.
Na jakých
pozicích tedy můžete pracovat? Nejobvyklejší pozice pro
začátečníky, což je většina lidí na WHS, v oboru je tzv. Dairy assistant. Je to vlastně
taková pozice pro všechno. Váš den se rozhodně nebude skládat
jen z dojení, už vůbec ne během calving season. V tomto
období totiž krávy začínají rodit svá telata, po čemž se
okamžitě posílají do dojícího procesu. Den zde obvykle začíná
ne příliš brzy, kolem 6.-7.h ranní. Díky nastupující zimě je
to však ještě za tmy a teploty mohou klesnout až k bodu
mrazu. Obvykle na vlastní zapůjčené motorce (když je štěstí
tak v autě) jedete posbírat čerstvě vyvrhnutá telata. Zápis
čísla matky, označkovat, vydezinfikovat pupeční šňůru a
roztřídit dle pohlaví. Holky jedou do stodoly na odchov, kde se
jich calf rearer ujme (o této pozici budu informovat níže). Kluci
(rozumějte býčci) takové štěstí nemají. V drtivé
většině případů je odvezete na shromaždiště v nějakém
tichém koutku farmy, kde je po naložení do aut kafilerie již
nikdy nikdo neuvidí. S touto skutečností jsem se za celou
dobu práce na farmě vnitřně nesmířil a tak to stojí za
zvážení, jestli na to máte. Ne ve všech společnostech to také
musí nutně fungovat stejně. Tímto pro vás končí první
část dne, obvykle se koná mítink, kde se rozdají další úkoly.
A že jich je. Od krmení stád, přes různé nenáročné opravy
ohradníků, různé údržby atd. Jak čas běží, stále více
krav se již otelilo, úloha dojení začíná být důležitější
a zabere více času. V bodě, kdy se vrcholy těchto dvou
činností setkají, je na farmě opravdu rušno. Nikdo neví kam
dřív skočit, je zde nadmíru důležitá komunikace, přesné
rozdělení činností a jejich plnění na čas kvůli synchronizaci
různých úkonů. V této době den již začíná ranním
dojením kolem 4.h. Tzn., někdy kolem 3:15am, když se "zadaří"
tak za pořádného mrazu, nedejbože sněžení, deště nebo mlhy,
sednete na motorku a vydáte se do ohrady najít vaše stádo o cca
300 kusech. Ohrada je většinou velká, ne zřídka rozlohou rovna 2
fotbalovým hřištím. Vaším úkolem bude toto stádo přesunout
do kravína. Během toho ještě nastartovat dojičku, vyčistit
cisternu a když se daří, ve 4:00am opravdu první kráva vstupuje
na kruhovku, kde začínáte dojit. To je tak asi největší extrém,
který by se měl stávat maximálně 2x až 3x do týdne. Od počtu
krav na farmě záleží, kolik stád má a tak se prohazujete
s dojením 2. nebo 3. stáda, čímž se vám posouvá čas
nástupu do práce. Obvykle jeden člověk nedojí 2 po sobě jdoucí
stáda.
Po ranním "blázinci" je čas na oběd. Půl hodina
až hodina je standart. Ne zřídka se ale stává, že kolegové vám
volají, že nestíhají a tak ještě s přežvykováním
sedáte na motorku a zpět do práce. Po přesně stanoveném čase
začíná odpolední dojení. Ta stejná stáda jdou na dojičku ve
stejném pořadí. Během toho se poskládá tým pro odpolední
kolekci telat.
Když začínáte den ve 4h ráno, je obvyklé
končit den dříve. Jinak den ale končí pro všechny stejně kolem
5.h odpolední. Domů se vracíte unavení, zpocení, špinaví a
smradlaví. Není tak nic důležitějšího, než si po práci dát
kvalitní sprchu, rychle ukuchtit něco k snědku a prásknout
sebou do postele.
Na pozici calf rearer jste však od dění kolem dojičky celkem
úspěšně odřízlí. Obecně je jediný kontakt se zbytkem týmu
během přebírání nových telat do vaší péče.
Váš den
začíná většinou v 7h ráno a vše se logicky točí kolem
krmení telat. Úkolem je rozvézt po všech ohrádkách již
z předchozího dne připravené mléko. Starším ve
speciálních vozíkách zapřažené za auto nebo traktor, těm
mladším v menších nádobách a pro nejmenší každému
zvlášť v lahvičce. Telata se totiž teprve učí pít a ne
všem to ze začátku úplně jde. Pro každé jedno z nich
budete taková adoptivní máma i doktor a tak je nutné pozorovat
celkovou kondici a po poradě s hlavním calf rearerem vzniklé
komplikace řešit. V mezičasech se také nelení a provádí
se různá údržba od stavby nových ohrádek nebo oprav
stávajících, přes balíkování sena, čištění nádob od
zaschlého mléka atd. I když to není nikde psáno, většinou je
tato pozice přisuzována holkám. A to ne jen kvůli tomu, že pro
péči o nejmenší jsou přece nejlepší. Když totiž učíte
telata pít z flašky, nejlepší poloha je mít ve stoje jeho
hlavu zaklíněnou mezi nohama lehce nad úrovní kolen. Jenže
nemálo telat při pití rádo háže hlavou směrem nahoru a to
opravdu dost prudce. Chlapi, opravdu to zvažte.
Nicméně jako
holka musíte být silná, schopná držet živé zvíře, které je
ne vždy ochotné spolupracovat, zvedat 25kg kýble s mlékem a
další předměty, se kterými vám většinou nikdo nebude moci
kvůli vytíženosti pomoci.
Den zde obvykle končí také kolem
4.-5.h odpolední omytím všech nádob, dopravních prostředků a
sebe sama a přípravou mléka na další den.
Na farmě je
obecně ještě jedna pozice, která s farmařením nemá až
tak moc společného a ani jsem zatím nenarazil na žádného
cestovatele, který by takovou dělal. I tak ji sem ale zmíním. Je
to opravář. Takový ten zručný kutil, který dokáže opravit
všechno za jakýchkoliv podmínek. Na této pozici zaměstnavatelé
rádi vidí inženýrský titul, nepředpokládám ale, že to je
naprostou nutností, když vám dají možnost dokázat své kvality
a vy tak uděláte.
Kolik se dá
vydělat? K prvním dvěma zmíněným. Nepočítejte, že vám
někdo nabídne hodinovou sazbu. V této branži jsou docela
běžné roční kontrakty. Tyto se samozřejmě poměrně dělí na
dobu, jakou na farmě strávíte. Běžné je 40 - 45 tisíc NZD
ročně. Smlouva se může lišit zahrnutým příspěvkem na
ubytování nebo přímo poskytnutým ubytováním. Tento kontrakt
vám tak víceméně zajišťuje, že jste placení ode dne, je
jedno, jak je dlouhý. V případě extrémních přesčasů se
toto řeší individuálně. Společnosti se ale vykrucují, jak
mohou, aby přesčasy nemusely vyplácet a tak se také v tomto
případě vykrucujte z nadměrného nasazení. Zároveň také
nepočítejte, že nějaký den budete mít méně hodin a v sobě
tak pocit vítězství, vydělaných peněz za méně práce. Na
farmě se vždy najde něco, čím vás výše postavení zaúkolují.
Obecně ale považuji tuto práci za dobrou příležitost
k výhledově vyššímu výdělku. Když si to přepočítáte,
hodinová sazba sice není o moc vyšší než minimální. Tím, že
jste ale většinou fixovaní na farmu během naprosté většiny
týdne, navíc někde desítky kilometrů od civilizace, neutratíte
moc peněz. Vlastně k tomu nemáte ani moc chuť.
Ještě
bych měl zmínit, že tým běžně pracuje na 6-ti denních
pracovních intervalech, po kterých máte 2 dny volna. Tento systém
zajišťuje, že každý člen týmu dostane v intervalu
maximálně 6 týdnů k dispozici každý den z týdne. A
tak při domlouvání těchto dní pečlivě zvažte, s kým by
jste tyto dny volna chtěli sdílet.
Informace v tomto
článku se samozřejmě mohou lišit vzhledem k několika
zásadním faktorům. Zkušenosti moje a mé přítelkyně jsou
zkušenosti nabyté na jedné z největších farem NZ o objemu
2.500 krav. Společnost, jež tuto farmu vlastní, má pověst jako
jedna z těch lepších. Vše se tak může lišit farma od
farmy, společnost od společnosti. Dále pak samozřejmě obdobím,
v jakém na farmu nastupujete. Velmi stručně jsem popsal pouze
nejvytíženější část sezóny, protože nepředpokládám, že
by jste se na farmu dostali v době, kdy se všechno vrací do
normálu a farmy se lidí spíše zbavují. Dále také mějte na
vědomí, že mnou popsané denní činnosti jsou jen určitým
zlomkem všech těch, které na vás čekají. Článek by byl
opravdu obsáhlý a nevím, zda by se našel někdo ochotný číst
jej v případě detailního popisu.
Shrnuto
podtrženo, rozhodnete-li se pro práci na farmě, čekají na vás
spousty a spousty nových zážitků, naučíte se nové věci, o
kterých jste předtím ani nesnili, uvidíte, co jste předtím
neviděli, často si také sáhnete na dno vašich sil, ať už
fyzických, či psychických. Seznámíte se s novými lidmi. Na
farmách často pracují převážně filipínci, pak v různých
menších či větších poměrech francouzi, jihoameričané a
asiaté. Na kiwáka narazíte spíše na vyšších pozicích.
Jak jsem již zmínil výše. Práci jako takovou zprvu nenávidíte,
potom se začínáte smiřovat, potom si z toho dělat srandu no
a nakonec si ji docela oblíbíte. Já bych to šel dělat znovu.
Dočasně samozřejmě :-D.