Dairy farm

Práce v kravíně

Autor: Lukáš Jakubčík

V Česku je tento pojem spíše pro smích. Není tomu tak ale na Novém Zélandu. Dairy industry je jeden z největších, ne-li úplně největší zdroj příjmu zdejší ekonomiky a tak se tento obor bere poměrně vážně. I přes to, že v posledních letech ceny sušeného mléka spíše klesají, pumpují se do tohoto průmyslu nemalé peníze. S tím jsou samozřejmě spojeny i vysoké nároky na odvedenou práci, s čímž úzce souvisí neustálý kolotoč zaměstnanců.

Není asi snem nikoho strávit celý život dojením krav. Jako ale většina oborů má své sezóny, tak i tento má tu svoji - Calving season. Právě tato část roku, obecně s nástupem během června a finišem koncem září, je ideální na to chvilku se usadit, vydělat pár peněz a potom jít zase dál. Kdo by byl ovšem zdatný a práci si oblíbil (zní to hloupě ale i přesto, že tu práci nenávidíte, ji začnete mít nakonec svým způsobem rádi), je zde vysoká pravděpodobnost nabídky dlouhodobější smlouvy s možností potencionálního karierního postupu.

Jak se tedy k takové práci během working holiday vůbec dostat? Není to vůbec těžké. Úplně stačí pravidelně sledovat profláklé NZ portály s nabídkami prací jak pro místní, tak pro backpackery. Celkem pravidelně a hlavně před začátkem calving season se takové nabídky objevují. Když je ovšem smůla a tyto veřejně dostupné nabídky z nějakého důvodu neklapnou, vůbec bych se nestyděl použít rady strýčka Gůgla najít si ty největší společnosti v oboru a vznést dotaz na jejich kontaktní centrum. Právě v takových společnostech je totiž kolotoč lidí největší a tak i vy máte možnost se uchytit. Nezapomeňte se však náležitě vychválit. Fyzická zdatnost, práce v kolektivu a samostatné myšlení jsou velkou výhodou.

Na jakých pozicích tedy můžete pracovat? Nejobvyklejší pozice pro začátečníky, což je většina lidí na WHS, v oboru je tzv. Dairy assistant. Je to vlastně taková pozice pro všechno. Váš den se rozhodně nebude skládat jen z dojení, už vůbec ne během calving season. V tomto období totiž krávy začínají rodit svá telata, po čemž se okamžitě posílají do dojícího procesu. Den zde obvykle začíná ne příliš brzy, kolem 6.-7.h ranní. Díky nastupující zimě je to však ještě za tmy a teploty mohou klesnout až k bodu mrazu. Obvykle na vlastní zapůjčené motorce (když je štěstí tak v autě) jedete posbírat čerstvě vyvrhnutá telata. Zápis čísla matky, označkovat, vydezinfikovat pupeční šňůru a roztřídit dle pohlaví. Holky jedou do stodoly na odchov, kde se jich calf rearer ujme (o této pozici budu informovat níže). Kluci (rozumějte býčci) takové štěstí nemají. V drtivé většině případů je odvezete na shromaždiště v nějakém tichém koutku farmy, kde je po naložení do aut kafilerie již nikdy nikdo neuvidí. S touto skutečností jsem se za celou dobu práce na farmě vnitřně nesmířil a tak to stojí za zvážení, jestli na to máte. Ne ve všech společnostech to také musí nutně fungovat stejně. Tímto pro vás končí první část dne, obvykle se koná mítink, kde se rozdají další úkoly. A že jich je. Od krmení stád, přes různé nenáročné opravy ohradníků, různé údržby atd. Jak čas běží, stále více krav se již otelilo, úloha dojení začíná být důležitější a zabere více času. V bodě, kdy se vrcholy těchto dvou činností setkají, je na farmě opravdu rušno. Nikdo neví kam dřív skočit, je zde nadmíru důležitá komunikace, přesné rozdělení činností a jejich plnění na čas kvůli synchronizaci různých úkonů. V této době den již začíná ranním dojením kolem 4.h. Tzn., někdy kolem 3:15am, když se "zadaří" tak za pořádného mrazu, nedejbože sněžení, deště nebo mlhy, sednete na motorku a vydáte se do ohrady najít vaše stádo o cca 300 kusech. Ohrada je většinou velká, ne zřídka rozlohou rovna 2 fotbalovým hřištím. Vaším úkolem bude toto stádo přesunout do kravína. Během toho ještě nastartovat dojičku, vyčistit cisternu a když se daří, ve 4:00am opravdu první kráva vstupuje na kruhovku, kde začínáte dojit. To je tak asi největší extrém, který by se měl stávat maximálně 2x až 3x do týdne. Od počtu krav na farmě záleží, kolik stád má a tak se prohazujete s dojením 2. nebo 3. stáda, čímž se vám posouvá čas nástupu do práce. Obvykle jeden člověk nedojí 2 po sobě jdoucí stáda. 
Po ranním "blázinci" je čas na oběd. Půl hodina až hodina je standart. Ne zřídka se ale stává, že kolegové vám volají, že nestíhají a tak ještě s přežvykováním sedáte na motorku a zpět do práce. Po přesně stanoveném čase začíná odpolední dojení. Ta stejná stáda jdou na dojičku ve stejném pořadí. Během toho se poskládá tým pro odpolední kolekci telat. 
Když začínáte den ve 4h ráno, je obvyklé končit den dříve. Jinak den ale končí pro všechny stejně kolem 5.h odpolední. Domů se vracíte unavení, zpocení, špinaví a smradlaví. Není tak nic důležitějšího, než si po práci dát kvalitní sprchu, rychle ukuchtit něco k snědku a prásknout sebou do postele.

Na pozici calf rearer jste však od dění kolem dojičky celkem úspěšně odřízlí. Obecně je jediný kontakt se zbytkem týmu během přebírání nových telat do vaší péče. 
Váš den začíná většinou v 7h ráno a vše se logicky točí kolem krmení telat. Úkolem je rozvézt po všech ohrádkách již z předchozího dne připravené mléko. Starším ve speciálních vozíkách zapřažené za auto nebo traktor, těm mladším v menších nádobách a pro nejmenší každému zvlášť v lahvičce. Telata se totiž teprve učí pít a ne všem to ze začátku úplně jde. Pro každé jedno z nich budete taková adoptivní máma i doktor a tak je nutné pozorovat celkovou kondici a po poradě s hlavním calf rearerem vzniklé komplikace řešit. V mezičasech se také nelení a provádí se různá údržba od stavby nových ohrádek nebo oprav stávajících, přes balíkování sena, čištění nádob od zaschlého mléka atd. I když to není nikde psáno, většinou je tato pozice přisuzována holkám. A to ne jen kvůli tomu, že pro péči o nejmenší jsou přece nejlepší. Když totiž učíte telata pít z flašky, nejlepší poloha je mít ve stoje jeho hlavu zaklíněnou mezi nohama lehce nad úrovní kolen. Jenže nemálo telat při pití rádo háže hlavou směrem nahoru a to opravdu dost prudce. Chlapi, opravdu to zvažte. 
Nicméně jako holka musíte být silná, schopná držet živé zvíře, které je ne vždy ochotné spolupracovat, zvedat 25kg kýble s mlékem a další předměty, se kterými vám většinou nikdo nebude moci kvůli vytíženosti pomoci. 
Den zde obvykle končí také kolem 4.-5.h odpolední omytím všech nádob, dopravních prostředků a sebe sama a přípravou mléka na další den.

Na farmě je obecně ještě jedna pozice, která s farmařením nemá až tak moc společného a ani jsem zatím nenarazil na žádného cestovatele, který by takovou dělal. I tak ji sem ale zmíním. Je to opravář. Takový ten zručný kutil, který dokáže opravit všechno za jakýchkoliv podmínek. Na této pozici zaměstnavatelé rádi vidí inženýrský titul, nepředpokládám ale, že to je naprostou nutností, když vám dají možnost dokázat své kvality a vy tak uděláte.

Kolik se dá vydělat? K prvním dvěma zmíněným. Nepočítejte, že vám někdo nabídne hodinovou sazbu. V této branži jsou docela běžné roční kontrakty. Tyto se samozřejmě poměrně dělí na dobu, jakou na farmě strávíte. Běžné je 40 - 45 tisíc NZD ročně. Smlouva se může lišit zahrnutým příspěvkem na ubytování nebo přímo poskytnutým ubytováním. Tento kontrakt vám tak víceméně zajišťuje, že jste placení ode dne, je jedno, jak je dlouhý. V případě extrémních přesčasů se toto řeší individuálně. Společnosti se ale vykrucují, jak mohou, aby přesčasy nemusely vyplácet a tak se také v tomto případě vykrucujte z nadměrného nasazení. Zároveň také nepočítejte, že nějaký den budete mít méně hodin a v sobě tak pocit vítězství, vydělaných peněz za méně práce. Na farmě se vždy najde něco, čím vás výše postavení zaúkolují. Obecně ale považuji tuto práci za dobrou příležitost k výhledově vyššímu výdělku. Když si to přepočítáte, hodinová sazba sice není o moc vyšší než minimální. Tím, že jste ale většinou fixovaní na farmu během naprosté většiny týdne, navíc někde desítky kilometrů od civilizace, neutratíte moc peněz. Vlastně k tomu nemáte ani moc chuť. 
Ještě bych měl zmínit, že tým běžně pracuje na 6-ti denních pracovních intervalech, po kterých máte 2 dny volna. Tento systém zajišťuje, že každý člen týmu dostane v intervalu maximálně 6 týdnů k dispozici každý den z týdne. A tak při domlouvání těchto dní pečlivě zvažte, s kým by jste tyto dny volna chtěli sdílet.

Informace v tomto článku se samozřejmě mohou lišit vzhledem k několika zásadním faktorům. Zkušenosti moje a mé přítelkyně jsou zkušenosti nabyté na jedné z největších farem NZ o objemu 2.500 krav. Společnost, jež tuto farmu vlastní, má pověst jako jedna z těch lepších. Vše se tak může lišit farma od farmy, společnost od společnosti. Dále pak samozřejmě obdobím, v jakém na farmu nastupujete. Velmi stručně jsem popsal pouze nejvytíženější část sezóny, protože nepředpokládám, že by jste se na farmu dostali v době, kdy se všechno vrací do normálu a farmy se lidí spíše zbavují. Dále také mějte na vědomí, že mnou popsané denní činnosti jsou jen určitým zlomkem všech těch, které na vás čekají. Článek by byl opravdu obsáhlý a nevím, zda by se našel někdo ochotný číst jej v případě detailního popisu.

Shrnuto podtrženo, rozhodnete-li se pro práci na farmě, čekají na vás spousty a spousty nových zážitků, naučíte se nové věci, o kterých jste předtím ani nesnili, uvidíte, co jste předtím neviděli, často si také sáhnete na dno vašich sil, ať už fyzických, či psychických. Seznámíte se s novými lidmi. Na farmách často pracují převážně filipínci, pak v různých menších či větších poměrech francouzi, jihoameričané a asiaté. Na kiwáka narazíte spíše na vyšších pozicích. 
Jak jsem již zmínil výše. Práci jako takovou zprvu nenávidíte, potom se začínáte smiřovat, potom si z toho dělat srandu no a nakonec si ji docela oblíbíte. Já bych to šel dělat znovu. Dočasně samozřejmě :-D.

Dlouhodobé cestovní pojištění nejen na Nový Zéland najdete na webu VisitKiwi.cz.